Hudební tvorba Gustava Mahlera (1860-1911) se stala více jak sto let po jeho smrti jednou z nejčastěji provozovaných, nahrávaných a zároveň posluchačsky vyhledávaných součástí světového koncertního repertoáru. Neuvěřitelně se tak naplnila jeho vlastní vize „Meine Zeit wird kommen“ (Moje doba teprve přijde), která na počátku dvacátého století zněla jako přehnaně sebevědomý výrok autora, který svými dirigentskými nároky a perfekcionismem narážel na zavedené interpretační zvyklosti a jistou míru pohodlnosti a svými kompozicemi přinášel hudbu, která provokovala a dráždila, ale zároveň vyvolávala neuvěřitelné nadšení.

Je také zajímavé, že na Mahlerův hudební odkaz se odvolávaly ve dvacátém století i zcela protichůdné směry kategorizované do proudu tzv. avantgardy a zároveň tzv. klasikové dvacátého století. Jak Druhá vídeňská škola (ostatně sám Arnold Schönberg nazval Mahlera svatým mužem), tak Dmitrij Šostakovič, Benjamin Britten a naposledy i Krzysztof Penderecki se hlásí k tvůrčímu odkazu tohoto tvůrce, který se narodil a prvních patnáct let svého života strávil na území České republiky.

Gustav Mahler je velkým reprezentantem umělecké tvorby jako sdělení a filozofického poselství sui generis, umění, které se snaží na rozhraní dvou velkých historických epoch přinášet velké humanistické ideály a hodnoty nahrazující v sekularizujícím se světě dosavadní náboženské jistoty. Modernost, aktuálnost a přitažlivost jeho hudby je v originálním spojení velmi různorodých prvků. Pokud bychom chtěli parafrázovat Paula Stefana, autora jedné z prvních monografií o Gustavu Mahlerovi, pak skutečně “Mahlerova hudba začíná na ulici a končí v nekonečnu…“.

Jakýmsi základním buněčným, intonačním jádrem Mahlerovy hudební tkáně je žánr písně, melodický útržek, popěvek. To, co Mahler v dětství slyšel kolem sebe a co bylo příznačné pro jeho domov - Rakousko-Uhersko. Pestrou mnohonárodnostní, multikonfesní a multikulturní, pozvolna se rozpadající říši. S tímto faktem spojená nostalgie, strach o osud vysokého umění a strach o osud intelektuála v moderním industrializovaném a odcizeném světě (stejné pocity vyjadřuje mladší Mahlerův vrstevník a rovněž rodák z Čech Franz Kafka), i to jsou pocity, které posluchači rozpoznají v dílech Gustava Mahlera. A proto je tvorba tohoto skladatele tak aktuální – nejen svými hudebně výrazovými prostředky, ale zejména svým obsahem, který odráží řadu velkých otazníků naší současnosti.

prof. PhDr. Jiří Štilec, CSc., prezident Společnosti Gustava Mahlera

Více informací najdete na www.mahler.cz

Fotografie: Fotoarchiv Muzea Vysočiny Jihlava