Gustav Mahler, světově uznávaný skladatel a dirigent epochy nastupující moderny, se narodil 7. července 1860 v Kalištích u Humpolce. Do Jihlavy přišla rodina Mahlerova 22. října 1860. Jihlava byla v té době druhým největším městem na Moravě, žilo zde 17 000 obyvatel převážně německého původu.

Základní vzdělání získal Gustav s největší pravděpodobností v chlapecké farní hlavní škole sv. Ignáce v dnešní Křížové ulici. V roce 1869 nastoupil na německé gymnázium v Hluboké ulici (tehdy Jesuitengarten), jehož budova z roku 1727 stojí dodnes (dnes se zde nachází městská knihovna). Období strávené na gymnáziu bylo v Mahlerově životě důležité i proto, že zde s několika spolužáky navázal přátelství, které přetrvalo celý život. Přátelil se s Josefem Steinerem a Quido Adlerem, rodákem z Ivančic na Moravě, později profesorem na katedře hudební vědy Filozofické fakulty ve Vídni a hudebním kritikem nebo s Emilem Freundem, který vyřizoval Mahlerovy právní záležitosti. Celoživotním přítelem mu byl také syn jeho učitele hudby Theodor Fischer.

Poměrně brzy se začal rozvíjet Mahlerův hudební talent a otec se rozhodl, že ho bude podporovat. K prvním učitelům hudby malého Gustava patřili čeští muzikanti z městské kapely, dirigent divadelního orchestru František Viktorin, učitel hudby Václav Pressburg (žák Antona Brucknera) a František Sturm. Největší podíl na hudebním růstu Gustava Mahlera měl učitel hudby, absolvent pražské konzervatoře, regenschori u sv. Jakuba, sbormistr Mužského zpěváckého spolku a organizátor hudebního života v Jihlavě, Heinrich Fischer (1827–1917). Mahler mu projevoval vděčnost po celý svůj život a psal mu při nejrůznějších příležitostech.

V září 1875 se Gustav Mahler zapsal na konzervatoř ve Vídni. Studoval hru na klavír u profesora Julia Epsteina, kompozici a kontrapunkt u Franze Krenna. Konzervatoř dávala vzdělání budoucím instrumentalistům a skladatelům. V té době se nedá ještě mluvit o speciální dirigentské výuce. Mahler zároveň studoval gymnázium v Jihlavě jako externista. Když se blížila maturita, uspořádal 12. září 1876 v sále Hotelu Czap koncert, jehož výtěžek šel na koupi učebních pomůcek pro gymnázium. Od řádného termínu maturity 6. července 1877 odstoupil a složil ji v druhém termínu 12. září.

Po skončení studia konzervatoře a filozofické fakulty přijal Mahler v roce 1880 první angažmá v lázeňském městě Bad Hall v Horních Rakousích jako dirigent sezónního lázeňské orchestru. Zde působil v květnu a červnu 1880. Poté odešel do Lublaně, kde působil v letech 1881–1882, od ledna do března 1883 byl kapelníkem Královského městského divadla v Olomouci. Odtud odešel do Kasselu (1883–1885) a následně přijal místo v Praze v německém Královském zemském divadle (1885–1886) u intendanta Angelo Neumanna. S velkým úspěchem uvedl operu Don Giovanni od W. A. Mozarta a Beethovenovu Devátou symfonii. Poté působil v letech 1886–1888 jako druhý dirigent v Městském divadle v Lipsku. V letech 1888–1891 působil jako umělecký ředitel Královské uherské opery v Budapešti, odkud odešel do Hamburku na pozici prvního dirigenta Městského divadla (1891–1897). V té době již byl v Evropě uznávaným dirigentem, hostoval v mnoha velkých městech (velký úspěch mělo jeho hostování od června do července 1892 v Londýně). V roce 1897 získal nejprestižnější místo, které bylo v té době možné: stal se šéfdirigentem a ředitelem Dvorní opery ve Vídni. Zde spolupracoval při realizaci operních děl s výtvarníky Heinrichem Leflerem a Alfredem Rollerem. Angažoval nejlepší pěvce a pěvkyně, měl vysoké nároky na orchestr a provedení. Na postu ředitele působil do roku 1907. Poté přijal angažmá v Metropolitní opeře v New Yorku, kde zůstal do posledního roku svého života.

Zemřel 18. května 1911 ve Vídni.

Více informací najdete na www.mahler.cz

Fotografie: Fotoarchiv Muzea Vysočiny Jihlava